Obklady stěn představují alternativu k „obyčejné“ omítce. Nejčastěji se využívají v koupelně a kuchyni, ale můžete zapojit kreativitu a obklad použít prakticky kdekoli v interiéru.
Stěny lze obložit různými materiály. Vybrat si můžete podle svých preferencí a celkového vzhledu interiéru, kterého chcete docílit. Zvolit si můžete téměř jakýkoli materiál – dřevo, přírodní kámen, beton, cihlu, ale i umělý kámen, WCP nebo dokonce sklo.
„Dlouholetým lídrem mezi obklady je samozřejmě keramický obklad, který se uplatní jak v rustikálním, tak ultramoderním interiéru,“ uvádí Richard Klička – odborník z oddělení stavebnin v projektových marcích Hornbach. Pokud se nebojíte, materiály a vzory můžete i kombinovat, v tom případě si však dejte pozor, abyste to nepropískli a váš domov nevypadal jako vzorová prodejna obkladových materiálů.
Keramický obklad
Keramické obklady jsou léty ověřenou klasikou určenou hlavně do vlhkého prostředí kuchyní a koupelen. Není pravda, že pokud kupuji obklad, stačí vybírat podle vzhledu. Je sice fakt, že obklad do interiéru nemusí být mrazuvzdorný, pevný ani protiskluzový, ale měl by být přesný. A to, zvláště pokud toužíte po tenkých a přesných spárách nebo jste si vzali do hlavy, že chcete mít obklad bez spár.
Radí: Richard Klička – odborník z oddělení stavebnin v projektových marcích Hornbach
Kalibrované obkládačky
K tomu, aby byl obklad přesný, se obkládačky kalibrují nebo rektifikují. Obklady s kalibrovanou hranou se před vypálením lisují do určitého tvaru a tím získávají jejich hrany mimořádnou odolnost proti úderům a nárazům a také jednotný pravoúhlý formát. Následně se dlaždice vyměří a roztřídí podle „kalibra“ – tedy podle velikosti a zkompletují se dohromady.
Obklad bez spár?
Pokud potřebujete opravdu přesné obkládačky, vyberte si obklady s rektifikovanou hranou. Přesné hrany vznikají díky seříznutí obkládaček po vypálení jednotlivých kusů. Rektifikace upravuje odchylky konečným broušením a zaručuje tak stejný rozměr všech kusů obkladu v balení. Tento způsob výroby dovoluje uložit obklad is velmi malou spárou širokou pouhých 2 mm mezi dlaždicemi.
„Pokládka rektifikovaných dlaždic se velmi často nazývá bezespárová, ale představa úplného zmizení spár není reálná – spára mezi rektifikovaným dlaždicemi vyvažuje pnutí, ke kterému dochází na položené ploše,“ upozorňuje Richard Klička. Pokládka rektifikovaných dlaždic s minimální spárou nejenže vypadá výborně, ale také sníží náročnost údržby. Jelikož je vydlážděná plocha mimořádně rovná, nemohou se bakterie, nečistoty ani houby šířit a zachytávat se na povrchu.